3 týdny v Tokyu?!

10. května 2015 v 16:58
Tak se mi tu ten pobyt krátí, dnešním dnem jsem se přehoupla do druhé poloviny svého pobytu a přijde mi to neuvěřitelné. Je tolik míst, co tu ještě chci navštívit, tolik věcí, co chci zažít, že nevím, jak to vše stihnu :) Tento víkend jsem vyjímečně neměla úplně volný, ale měla jsem naplánované focení. Bylo to kvůli tomu, že jsme měly 3 dny volna v týdnu, tak se pracovalo i v sobotu. Fotila jsem pro jeden obchod s šatama a musím říci, že to byla jedna z mých největších modelingových zkušeností. Myslím si, že tohle focení mi hodně dalo a těším se na výsledné fotky a určitě nějaké zveřejním, až je budu mít. Největším problémem pro mě bylo, že jsem se ani na jedné fotce nesměla smát (kdo mě zná, chápe :D) a když jsme se mezi jednotlivými fotkami zasmála, hned mě okřikli se slovy: "no smile". Připadala jsem si opravdu jako ramínko na šaty, fotila jsem zhruba 40 modelů a bylo to celkem náročné, navíc opět nikdo neuměl anglicky, fotograf na mě pokřikoval v japonštině a já tak netušila, co po mně chce. Zhruba po hodině jsme se naladili už na stejnou vlnu a já mu začala rozumět, takže focení rychle ubývalo. Musím uznat, že šaty, co jsem fotila byly nádherné a přes to, že nosím nejraději tepláky a tenisky, tak se mi tento styl zamlouval a měla jsem na sobě věci, co by mě nikdy nenapadlo, že na mě někdo navleče :D Z focení předtím jsem byla zvyklá na výbornou atmosféru, na přátelské lidi, ale tentokrát byli dost odměření a nikdo se moc nechtěl bavit. Jinak se mi stala celkem vtipná věc. Kupovala jsem si pití na zastávce na vlakovým nádraží a přišly ke mně dvě paní-nejspíš turistky a vyptávaly se mě, jak se dostanou na tuhle zastávku a jakou jízdenku si mají koupit. A víte co? Já jim poradila bez mapy a dokonce jsem jim došla koupit jízdenku. Připadala jsem si jak čestný obyvatel Tokya :)


Večer bylo v plánu, že půjdeme na párty, ale usly jsme s Aničkou u filmu a vůbec se nám nikam nechtělo, takže jsme zůstaly doma a rozhodly se pořádně vyspat. Což nakonec nebyl zas tak špatný nápad, protože párty tady bývají hodně náročné a následující den býváme dosti nepoužitelné, takže bysme spaly. Celé nedělní odpoledne jsme strávily procházkou v Yoyogi parkou, který mám ráda a má skvělou atmosféru. Hned na zastávce jsme potkaly velice zajímavého pána a já se s ním musela vyfotit. Pokaždé když tady vytahuju foťák, tak si vzpomenu, jak si japonští turisté všechno fotí v Čechách :)
Víkend jsme zakončily BBQ párty na střeše jednoho domu uprostřed Tokya. Byl to skvělý zážitek a to nejen kvůli výhledu, ale také kvůli fajn partě lidí a skvělému jídlu. A já byla konečně spokojená, že po třech týdnech jím hovězí maso! :) Tohle byl zase ten moment, co bych přála zažít každému-sedět na střeše při západu slunce, před sebou skvělé jídlo a víno, pohled na město a příjemná hudba v pozadí. Jsem vděčná za každý okamžik tady a užívám si to tu, co nejvíce to jde.






V Čechách je dnes Den matek a mě mrzí, že té své nemůžu popřát a poděkovat osobně. Vždycky jsem věděla, že mám skvělé rodiče, ale od té doby, co jsem tady, tak si to uvědomuji ještě více. Mám rodiče, které mě podporují ve všem, co dělám a za to jsem jim vděčná. Každý den si s mamkou i tátou skypuju nebo píšu a nikdy jsem to nebrala jako povinnost, naopak se těším, až jím povím, co nového jsem zažila. O Japonsku vyprávím tak nadšeně, že za týden za mnou možná přiletí mamka a za dva týdny přiletí táta, takže se mi tu akorát vystřídají a já jim budu moci ukázat Tokyo. Kdysi mi mamka řekla jeden citát od Theodora Roosevelta: "Nespouštěj své oči z hvězd a své nohy ze země." a já čím dál více přicházím na to, co tím kdysi myslela...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama